Svatební požehání byzantské liturgie

"Bože svatý, Tvůrce všeho stvoření, který jsi pro svou lidumilnost z Adamova žebra stvořil ženu, požehnal jsi jim a řekl: Rosťte, množte se a naplňte zemi, a chtěl jsi, aby (manželským) spojením se stali jedním tělem. Proto totiž opustí člověk svého otce a matku a připojí se ke své manželce a budou dva v jednom těle a co Bůh spojil, ať člověk nerozlučuje.

Ty jsi požehnal Abrahamovi, svému služebníku, když jsi otevřel lůno Sáry a učinil jej otcem mnohého potomstva. Ty jsi dal Izáka Rebece a požehnal jeho potomstvu. Ty jsi spojil Jakoba s Ráchel a z nich vyvedl dvanáct patriarchů. Josefa jsi spojil s Asenet a jako plody potomstva jsi jim dal Efraima a Manasseho. Ty jsi se ujal Zachariáše a Alžběty a dopřál jsi jim narození Předchůdce. Z kořene Jesse jsi dal vyrůst podle těla ustavičné Panně, z ní jsi přijal tělo a ke spáse lidí jsi se narodil. Ty jsi pro svou nevýslovnou dobrotivost a lidumilnost přišel do Kány Galilejské a zde jsi požehnal snoubencům a ukázal jim, že manželství je spojením podle tvé vůle k plození potomstva.

Ty sám, nejsvětější Pane, přijmi naše prosby a prosby svých služebníků, nyní a vždy je provázej svou neviditelnou ochranou. Požehnej tomuto sňatku a uděl svým služebníkům N. a N. pokojný život, hojnost dní, stálost, vzájemnou lásku ve svazku pokoje, hojné potomstvo, radost z dětí a nevadnoucí věnec věčné slávy. Dej ať vidí syny svých synů, uchovej jejich lože neposkvrněné, uděl jim rosu z nebe a hojnost na zemi. Naplň jejich dům pšenicí, vínem a olejem a vším dobrem, aby sloužili dobrému dílu a uděl všem přítomným, co potřebují ke spáse."

Z knihy František Kunetka, Židovské kořeny křesťanské anafory, Vydavatelství UP, Olomouc 1995, str.75-76.